Jméno: Václav Beneš Třebízský
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Spisovatel a katolický kněz, který měl silné vlastenecké cítění, které se promítlo i do jeho knih. Společně s Aloisem Jiráskem a Zikmundem Winterem patří mezi nejvýznamnější autory historické tvorby druhé poloviny devatenáctého století.
Život
Václav Beneš Třebízský se narodil 27. února 1849 v Třebízi u Slaného ve středních Čechách v rodině krejčího, jeho dědeček byl písmákem. Zůstal naživu jako jediné z pěti dětí svých rodičů, ale od dětství byl velmi často nemocný, trpěl plicní i kloubní tuberkulózou. Studoval na gymnáziu, nejprve ve Slaném, později v Praze, kde poté vstoupil na bohosloví. Po vysvěcení na kněze roku 1875 se stal kaplanem v Litni u Berouna a o rok později se přestěhoval do Klecan u Prahy.
I přes opakovanou léčbu tuberkulózy v Mariánských Lázních zde ve věku pouhých třiceti pěti let 20. června 1884 umírá. Jeho úmrtí bylo poměrně velkou společenskou událostí, katafalk s rakví byl nejprve vystaven v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mariánských Lázních a pohřebního průvodu i mše se zúčastnilo mnoho lidí. O den později byla rakev vystavena v Týnském chrámě v Praze a odtud byla převezena na vyšehradský hřbitov, kde byl Václav Beneš Třebízský pochován. Nad jeho hrobem byla umístěna socha s názvem Žal od Františka Bílka, která měla symbolizovat hluboký zármutek českého národa. Později bylo po Václavu Beneši Třebízském pojmenováno gymnázium ve Slaném a také mnoho ulic na území celých Čech.
Z hlediska tvorby byl Třebízského vzorem především Alois Jirásek, podobně jako on se pokusil zachytit české dějiny od jejich prvopočátků až po devatenácté století a rovněž obdivoval dobu husitství, selské povstání a obhajoval také revoluční rok 1848. Mnoho jeho děl se odehrává v místech, která znal a kde žil, tedy především v okolí Slaného, Berouna a Klecan. Zároveň se v jeho dílech se projevila i skutečnost, že byl knězem, snaží se čtenáře vychovávat, poučovat a umravňovat.
Dílo
Královna Dagmar
Historický román z roku 1883 o dánské královně Dagmar, která byla původně dcerou českého panovníka Přemysla Otakara I. Původně se jmenovala Markéta, ale po svatbě s dánským králem Valdemarem II. přijala jméno Dagmar.
Bludné duše
Jeden z nejznámějších románů Václava Beneše Třebízského, ve kterém lící líčí selské povstání na Slánsku v osmdesátých letech osmnáctého století.
Anežka Přemyslovna
Román o Anežce Přemyslovně, sestře krále Václava I., která působila jako abatyše v Praze v klášteře Na Františku a byla významnou osobností nejen tehdejšího náboženského života, ale i života politického, kulturního a společenského. Později roku 1989 byla prohlášena za svatou Anežku Českou.
Povídky karlštejnského havrana
Jedna z nejoblíbenějších knih Václava Beneše Třebízského, vypravěčem povídek je staletý havran z Karlštejna, který je zároveň ztělesněním jakéhosi svědomí, a tak nabádá čtenáře, aby se poučili z historie svého národa a neopakovali chyby svých předků. Soubor poprvé vyšel v roce 1875.
Trnová koruna
Historický román, který se odehrává v době třicetileté války a líčí především osudy slavného Valdštejnova regimentu zelených lancochů. Kromě historických bitev kniha líčí i milostné příběhy hlavních postav.
V záři kalicha a V červáncích kalicha
Soubory povídek Václava Beneše Třebízského, které se odehrávají v době husitství.
V podvečer pětilisté růže
Román, který líčí konec lávy slavného rodu Rožmberků na začátku sedmnáctého století. Ústřední postavou knihy je Petr Vok, který musel kvůli dluhům prodat většinu rodového majetku.
Národní pohádky
Kromě knih pro dospělé se Václav Beneš Třebízský věnoval i tvorbě pro děti. Je autorem mnoha pohádek, které byly ve své době poměrně oblíbené, ale dnes je zná jen málokdo, například pohádka O dvou žebrácích, Krejčík králem, O havířově dcerušce, Divotvorné dudy, Jak švec ošidil čerta či O lodi, která jezdila po suchu.
